Přicházející teplé letní večery s sebou přinášejí i každoroční evergreen pro právní poradnu dTestu: sousedské spory. Nejčastěji kvůli hlasité hudbě do ranních hodin nebo obtěžujícímu zápachu. Jak na souseda, když domluva selže? A co znamená, že „vlastnictví zavazuje“?
Hluk a dým
Vlastnictví vám dává nejen práva, ale také povinnosti. Na jedné straně jistě můžete využít horké letní večery ke grilování a posezení s přáteli na zahradě nebo na balkónu svého bytu, na straně druhé během toho nemůžete nepřiměřeně rušit své sousedy a bránit jim v pohodlném a plnohodnotném užívání jejich domovů. Přiměřenost znamená pro každého něco jiného, a proto se hodnotí optikou takzvaných místních poměrů. Tedy podle toho, jak to chodí v oblasti srovnatelné s tou, v níž žijete vy a vaši sousedé. „Jiné místní poměry budou platit v chatařské oblasti, jiné v hustě obydlené městské zástavbě. V první bude častý dým z ohně většinou obvyklý a akceptovatelný, ve druhé nikoli,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Pokud tedy bydlíte v bytě a chystáte se grilovat, prostudujte si domovní řád, v němž mohou být upravena pravidla pro grilování (na balkonech).
Kromě již zmíněného dýmu se sousedé musí vypořádat i s hlukem. Nejpodstatnějším je v tomto ohledu zákaz rušení nočního klidu, který trvá obvykle od 22.00 do 6.00. Jeho porušením si můžete vykoledovat pokutu až patnáct tisíc korun. „V letních měsících obce svými vyhláškami často zkracují dobu nočního klidu v návaznosti na konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí,“ uvádí Hekšová. K nahlášení rušení nočního klidu není nutné mít záznam, z nějž by se měla intenzita zvuku zjišťovat/měřit, úplně stačí výpověď zasahujících policistů.
Povinnost nerušit noční klid (tu vymáháte typicky skrz Policii ČR) však existuje souběžně s povinností respektovat místní poměry (tu vymáháte typicky skrz civilní soud). Není tak pravdou, že mezi 6.00 a 22.00 můžete hlučet, jak se vám zamane. Zpravidla bude protiprávní, pokud v 20.00 začnete na dvě hodiny řezat dříví motorovou pilou, protože – ač není doba nočního klidu – stále se musíte chovat přiměřeně k místním poměrům. Naopak nemusí být nepřiměřené místním poměrům, pokud na venkově od časných ranních hodin kokrhá kohout.
Plody a stínění stromů
Léto však není jen o dýmu z grilování a hluku z letních oslav. Dozrává řada ovocných stromů, které jsou velmi často jablkem sváru mezi sousedy, obzvlášť ty stojící blízko hranic sousedících zahrad. Můžete chtít, aby soused blízko stojící stromy odstranil?
Záleží na okolnostech. Především však můžete žádat, aby soused odstranil větve nebo kořeny, které zasahují na váš pozemek. Když vám soused nevyhoví, můžete ve vhodném období a šetrným způsobem (botanicky vzato) provést úpravu stromu sami. Vždy musí ale váš zájem na tom, aby vás sousedův strom neomezoval, převyšoval zájem na jeho nedotčeném zachování. Případně uřezané větve i kořeny nemůžete hodit sousedovi jen tak přes plot nazpátek, musíte je zpracovat sami. Od 31. 12. 2013 můžete požádat souseda, aby nevysazoval stromy (zásadně) do 3 metrů od vašeho pozemku, máte-li k tomu rozumný důvod. Pokud vám soused nevyhoví a pokračuje ve výsadbě stromů v blízkosti vašeho pozemku, můžete žádat jejich pokácení. Obvyklá mylná představa však je, že nemůžete dosáhnout pokácení stromu, který byl vysazen před tímto datem nebo který stojí dál než 3 metry od vašeho pozemku. Je to soud, který může uložit vašemu sousedovi pokácet strom bez ohledu na datum jeho vysazení a jeho vzdálenost od vašeho pozemku (to jsou pouze kritéria, podle kterých advokát vybírá typ žaloby), typicky v situaci, kdy (napadenému) stromu hrozí pád. Soud sousedovi uloží, aby předešel následkům pádu stromu, a to i jeho pokácením.
„Pokud byste si v oblasti sousedských vztahů nebyli jistí, můžete se obrátit na spotřebitelskou poradnu organizace dTest na čísle 299 149 009,“ radí ředitelka největší české spotřebitelské organizace Eduarda Hekšová. Poradna dTestu je bezplatná a lze se na ni obrátit i elektronicky.